Proč a jak přizpůsobit aplikaci uživatelům s handicapem

Přístupnost zcela jistě ovlivňuje aplikace pozitivně. Proč je tedy tak často přehlížena?

Důvodů je mnoho – čas, úsilí, peníze ale i přesvědčení, že vaši aplikaci handicapovaní lidé nepoužívají. Je tomu ale opravdu tak? WHO uvádí, že 15 % světové populace má nějaké zdravotní postižení. Dle dat Českého statistického úřadu je v České Republice 13 % lidí omezeno ve vykonávání běžných činností. Celkem se tak jedná o více než milion potencionálních uživatelů jen u nás. Odhlédneme-li od morální a společenské motivace – nestojí těch 13 % potenciální uživatelů za změnu priorit ve vašem backlogu?

Handicapy vs. přístupnost

Abych mohl objasnit, jak se aplikace zpřístupňují, musím ukázat různé handicapy, které je třeba uvažovat. Obecně jich existuje daleko více, uvádím zde ty s největším dopadem na mobilní aplikace.

Zrak

Uživatelé se zrakovými potížemi mívají největší problém používat aplikace, které neobsahují žádné prvky zpřístupnění. Zrakové postižení však nemusí nutně znamenat slepotu. Mezi častější projevy patří dalekozrakost (neschopnost vidět ostře blízké předměty), barvoslepost nebo pálení očí. Pro zpřístupnění mobilní aplikace využívají především zvětšení písma a kontrastu nebo zvuků.

Sluch

Nejčastější problém se sluchem jsou obtíže slyšet určitou část sluchového pole a nedoslýchavost (případně úplná hluchota). Mobilní aplikace tento handicap nejčastěji kompenzují vizuálně (například pomocí přepisu mluveného projevu či zvuků) a hapticky (vibrace místo vyzvánění).

Pohyb

Pohybový handicap obvykle souvisí s potížemi si sednout, lehnout, zvednout se nebo déle stát. Největší limitaci při používání mobilních aplikací jsou potíže s jemnou motorikou případně rychlost pohybu. S nárůstem velikosti telefonů mají problém jednou rukou bezpečně ovládat telefon i běžní uživatelé (což například iOS kompenzuje funkcí Dosah). 

Mentální oblasti

Zdravotní postižení v mentální oblasti je poměrně široký pojem. Z pohledu vývoje mobilních aplikací má smysl se zabývat především potížemi s pamětí. Hlavní zbraní je správný UX návrh, který co nejvíce informací umístí do okolního světa (knowledge in the world). Například přihlašování probíhá pomocí Face ID (místo číselného pinu). 

Pro návrh i prioritizaci jednotlivých funkcí přístupnosti je vhodné dobře znát vaši cílovou skupinu. U aplikace pro český trh má možná smysl nejprve přemýšlet o přizpůsobení aplikace zrakově postiženým před negramotnými. Naopak pokud vaši aplikaci budou používat primárně zrakově postižení, nemá smysl se nejdřív zabývat jejím zkrášlováním. 

Jak na přizpůsobení aplikace

Android i iOS k přístupnosti přistupují podobně. Rovněž obě platformy disponují širokou paletou vývojářských nástrojů pro zpřístupnění. Co by tedy vaše aplikace měla umět? 

1. Používejte systémové nastavení velikosti písma. V zásadě se jedná o banální věc, ale pro nejpočetnější skupinu zrakově postižených má obrovský dopad. S malými písmenky aplikace vypadá hezky a všechno se na display vejde. To vše je však k ničemu, když uživatel text nepřečte. 
2. Implementujte předčítání textu. Pomocí předčítání mají uživatelé se zrakovými obtížemi přístup k datům na displeji telefonu. Android nabízí Google Voice Assistant (dříve TalkBack), iOS nabízí VoiceOver. Předčítače obvykle obrazovku rozdělí na jednotlivé komponenty, mezi kterými se uživatel gesty pohybuje. Při pohybu na další komponentu telefon nahlas přečte její obsah. Je vhodné jednotlivé elementy vaší aplikace obohatit štítky, které pomáhají navigaci.
3. Titulkujte zvuk. Obsahuje-li vaše aplikace video či mluvené slovo, vždy tato multimédia opatřete titulky. 
4. Testujte gesta. Pokud se rozhodnete implementovat do aplikace speciální gesta, vždy otestujte použitelnost aplikace bez gest. Případně nabídněte uživatelům alternativu. Pohybově znevýhodněný uživatel může mít problém udělat rychlý swipe třemi prsty.
5. UX konzistence. Přesvědčte se, že je vaše aplikace konzistentní a že se stejné prvky nachází na stejných místech napříč aplikací. Jinak umístěné tlačítko zpět je otravné i pro běžného uživatele, ale pro handicapovaného představuje podstatně větší problém. 
6. Testujte zoom. Uživatelé si mohou obsah na obrazovce přiblížit o stovky procent. Vyzkoušejte, jak vaše aplikace vypadá přiblížená, zda je vše stále ostré a jak dobře se ovládá.

Proč přístupnost (ne)řešit?

Při návrhu i vývoji mobilní aplikace je vhodné myslet na to, že každý sedmý uživatel může mít handicap. Ten může mít mnoho podob a každá z nich potřebuje jiné přizpůsobení. Naštěstí obě největší mobilní platformy poskytují dostatek nástrojů pro uživatele i pro vývojáře. Nyní je zásadní si připustit, že přístupnost není jen funkce navíc, ale klíčová vlastnost každé moderní aplikace.