Aplikace můjROZHLAS: Kdy se Češi naučí soutěžit veřejné zakázky?

Veřejné zakázky pro IT jsou v Česku víceméně nesoutěžitelné: zadání bývá nejasné, technická dokumentace špatně napsaná nebo chybějící a místo kvality rozhoduje cena. Tendrů státních institucí se proto zpravidla neúčastníme. V případě Českého rozhlasu jsme udělali výjimku a doufali, že naše snaha padne na úrodnou půdu. Bohužel marně.

Když nás skoro před rokem Německý spolkový sněm pozval do celoevropského tendru na novou mobilní aplikaci, kterou jsme oficiálně spustili počátkem března, měli jsme radost hned z několika důvodů. Jedním z nich bylo kvalitně zpracované zadání, kterým nás Bundestag přesvědčil k účasti. Koncem minulého roku jsme byli podobným způsobem přizváni do výběrového řízení Českého rozhlasu na mobilní aplikaci můjROZHLAS.

Zadávací dokumentace byla na české poměry celkem slušně připravená (technická dokumentace měla 44 stran, obsahovala popis obrazovek, funkčnosti, systému na správu souborů, chování aplikace, podklady pro měření), zároveň však trpěla následujícími nedostatky:

1. Chyběla dokumentace k API (komunikační vrstvě mezi servery klienta a mobilní aplikací).
2. Chyběl design aplikace, který značně ovlivňuje její výslednou cenu.
3. Smlouva měla být uzavřena na dobu 4 let, během nichž se dodavatel zavazuje poskytovat podporu k aplikaci.

Čtyři roky jsou v IT a obzvlášť v životě mobilní aplikace velmi dlouhá doba. Dodavatel je tak vystaven nepředvídatelným skutečnostem, které mohou nastat, nucen ručit i za chyby, které nezavinil, a reagovat na změny operačních systémů. To ve světě Androidu, jehož vývoj nelze předvídat ani půl roku dopředu, natož pak čtyři, znamená velkou nejistotu. Víceméně jisti si naopak můžete být tím, že aplikaci budete muset nejednou upravovat, aby si zachovala svou funkčnost. Takové riziko se přirozeně promítne v nabídkové ceně dodavatelů.

Český rozhlas: mezi slepými jednooký králem

Navzdory těmto nedostatkům jsme se výběrového řízení Českého rozhlasu rozhodli zúčastnit, a to z několika důvodů: projekt byl technicky zajímavý a poměrně komplikovaný, což nás v Ackee vždy láká, rozpočet byl zastropován na 4 miliony Kč, za které lze zakázku realizovat, a smysl nám dávala také spolupráce s veřejnoprávním médiem.

Požádali jsme tedy instituci, zda by nám mohla poskytnout alespoň rozpracovanou dokumentaci k API a design, které jsou pro stanovení náročnosti a ceny aplikace zásadní. Z odpovědi Českého rozhlasu však jasně vyplynulo, že zadavatel těmito důležitými podklady pro potřeby výběrového řízení vůbec nedisponuje:

Data pro aplikaci bude zadavatel poskytovat v podobě HTTP REST API ve formátu JSON. V tuto chvíli není k dispozici žádná reálná ukázka takového výstupu. V plánu jsou nejdříve mockupy, i ty by ale ideálně měly vznikat v úzké spolupráci se zhotovitelem. Stejně tak bude průběžně vznikat dokumentace k jednotlivým částem API.

Pokud se tedy ptáte, jak přesné asi budou nabídky firem ve výběrovém řízení, tušíte správně. Moc ne.

Hodnotící kritéria? Cena, cena, cena

Zadavatel si zkrátka nechtěl komplikovat život, a tak stanovil jednoduchá kvalifikační kritéria:

Soutěže se může zúčastnit dodavatel, který

• v posledních 2 letech realizoval alespoň 1 obdobnou zakázku specifikovanou jako vývoj aplikace pro mobilní telefony a tablety, v min. hodnotě 1 milion Kč,
• v posledních 3 letech realizoval alespoň 2 obdobné zakázky specifikované jako vývoj mobilní aplikace dostupné na Apple App Store,
• v posledních 3 letech realizoval alespoň 1 zakázku, jejímž předmětem byla mobilní aplikace pracující s multimédii ve smyslu přehrávání audia nebo videa on-demand nebo streamování audia nebo videa.

Ten, kdo tato kritéria splní a zároveň nabídne nejnižší cenu, vyhrává. Kvalita technického týmu, reference od významných zákazníků, spolehlivost nebo kvalita výstupů už ale nikoho nezajímá…

Německé vs. české státní instituce: 1:0

Jen pro srovnání: V úvodu zmíněného tendru pro německý Bundestag se zúčastnily desítky firem z celé Evropy. Každá musela předložit vlastní koncept aplikace, tedy návrh designu a technického řešení, složení týmu, který zakázku bude realizovat, a minimálně tři reference na podobné aplikace včetně kontaktní osoby pro ověření. Němcům zkrátka záleží na kvalitě.

U obdobné zakázky v ČR stačí jediné – nabídnout nejnižší číslo. Hodnotící komise pak na poloviční ceně oproti předpokladu neshledá nic podezřelého, tři podpisy na dokument a je hotovo. Zakázku Českého rozhlasu tak vyhrála společnost, která podala nabídku výrazně nižší než všichni ostatní kandidáti.

Řešení? Kvalitní zadání a kvalifikovaná komise

Veřejné zakázky lze přitom poměrně snadno nastavit i tak, aby výsledek výběrového řízení byl kvalitní. Existují dvě cesty:

1. Výběrovým kritériem bude nejen cena, ale i kvalita konceptu, což vyžaduje kvalifikovanou komisi na straně zadavatele, která bude schopna technické a grafické návrhy posoudit.
2. Výběrovým kritériem zůstane pouze cena, ale zadavatel bude mít na své straně know-how například v podobě konzultantské firmy, která zaručí kvalitní zadání na úrovni konceptu produktu.

Všechna ostatní řešení jsou pouhou loterií – a veřejné zakázky pro tak důležité instituce, jako je Český rozhlas, by se neměly rozhodovat točením kola štěstí. Nelze totiž odhadnout, zda se vítěz s nejnižší nabídkou zhostí zakázky se ctí i za cenu vlastních ztrát, nebo dodá nekvalitní výstup, se kterým budou uživatelé muset žít třeba i několik dlouhých let.

Když naopak české instituce zvýší své nároky, investují do tvorby kvalitního zadání a věnují náležitou péči výběru dodavatele, výsledkem bude zaručeně vyšší kvalita výstupů, lepší pověst veřejných zakázek jako takových a především spokojení daňoví poplatníci, kteří za své peníze konečně dostanou kvalitně odvedenou práci.

Ano, IT služby jsou dnes drahé. Ale ještě dražší je platit tyto služby “zbytečně”. Za Ackee proto přejeme, ať spolupráce s vítězem soutěže dopadne co nejlépe - byla by totiž škoda, kdyby jinak kvalitní práci Českého rozhlasu kazilo špatné technické řešení jeho mobilní aplikace.